Bylinky v magii a jejich účinky. Co jste ještě nevěděli o známých léčivkách

Bylinky nebyly vždy využívány jen k léčebným účelům. Řada z nich sloužila také k magickým obřadům. Už od pradávna se praktikovaly všelijaké zvyky a rituály, které znaly především bylinkářky, porodní báby a čarodějnice, ale také traviči a alchymisté. Ale pozor! Většina z těchto rostlin obsahuje halucinogeny a je jedovatá. Rozhodně nepatří do nepovolaných rukou.

V přírodě se můžeme setkat s mnoha cennými poklady v podobě rostlin, které tradičně sloužívaly k léčení a k praktikování magie. Je třeba k nim přistupovat s co největší úctou, neboť mají svého ducha a také své smrtící účinky. Bohužel člověk dokáže jejich sílu nejen využívat, ale i zneužívat. Mějte při práci s rostlinami vždy na paměti, že cokoli vyšlete, se k vám také vrátí. 

Šalvěj
Šalvěj, zdroj foto: Pixabay


Magická síla rostlin

Zkusme si nejprve představit známější léčivky, které nám při běžném používání nemohou tolik uškodit. Patří sem například andělika, anýz, česnek, vlaštovičník, jmelí, pivoňka, třezalka, šalvěj, vratič, pelyněk. V podstatě každá léčivka má kromě svých léčebných účinků také osvědčené magické užití vycházející se starých zkušeností. U každé zmíněné rostliny stručně uvedu, jak může člověku pomoci. Nezapomeňte však poprosit a poděkovat, když už chcete bylinu trhat. 

Andělika lékařská pro ochranu nositele a jako protijed

Andělika lékařská funguje jako výborný protijed. Má silnou ochrannou funkci vůči nákazám i vůči zlým mocnostem. Užívá se její kořen, utlučený na prášek nebo máčený v alkoholu. Je dobré jej nosit u sebe ve váčku, v případě potřeby prášek nasypat do čtyř rohů místnosti pro ochranu domu. 

Anýz proti zlým snům 

Semínka anýzu všichni známe jako součást čajů proti kolikám malých dětí a na podporu tvorby mateřského mléka. Jsou silně aromatická a krásně voní. Málokdo však ví, že se také přidávají do polštáře pro navození příjemných snů, anebo z nich lze vytvořit magický ochranný kruh. 

Česnek na ochranu domu i proti neštěstí na cestách

Sušené palice česneku visívaly v obydlích jako ochrana proti upírům a zlým silám. Chrání také před vzteklinou, uštknutím hady, jedovatými houbami a jinými jedy i cizopasníky. Podkuřování česnekem pod sukně přivádí ženám menstruaci, zavěšování v létě do sklepa nad hrnce s mlékem chrání před jeho zkysnutím, a když potřeme okraje hrnce rozetřeným česnekem, nespadne do mléka had, píše Mathioli. 

Jinak se česnek hodně nosíval v kapse na cestách, například jej měli u sebe horolezci nebo námořníci jako ochranu před neštěstím a před zlým počasím. Je vhodné zavěšovat jej v nových bytech a domech. 

Tyto zmíněné rostliny, zvláště česnek, mají zahřívací funkci a nedoporučují se lidem horké povahy, neboť jim velmi škodí. 

Vlaštovičník
Vlaštovičník, zdroj foto: Pixabay


Vlaštovičník v kapse proti nespravedlnosti

Středně zahřívací rostlinou je i vlaštovičník. Ale pozor, ten je už jedovatý a užívá se spíše zevně. Dříve se ale bez skrupulí podával i vnitřně, a měl podobné účinky jako například výše zmíněný česnek. Přivolával menstruaci a působil proti jedům a nákazám. Dnes známe jeho žlutou šťávu, která se s úspěchem využívá k potírání bradavic, ale i k léčbě mnoha jiných kožních chorob. Díky vzhledu podobnému žluči se rovněž používá k léčbě žloutenky a jaterních onemocnění. Zajímavostí je také název rostliny, prý jeho zralý semenný lusk připomíná letící vlaštovku. 

Alchymisté měli tuto rostlinu obzvláště v oblibě, neboť údajně obsahuje všechny čtyři živly, a je možné z ní vyrobit kámen mudrců. Také se tradovalo, že právě vlaštovičník dokáže osvobodit nespravedlivě odsouzeného a pomáhá při soudních sporech. Stačí mít kousek rostlinky u sebe, například v kapse.  

Jmelí
Jmelí, zdroj foto: Pixabay


Jmelí jako nejvyšší ochrana pro děti

Jmelí má vysoce ochrannou moc. Ne nadarmo se věšelo nad dveře, dávalo do kolébek proti strašidlům, vílám a zlým snům, chránilo před potratem ženy i hospodářská zvířata, vyráběly se z něj růžence a jiné šperky zasazované do stříbra, které se dávaly malým dětem na krk jako amulety proti zlým kouzlům a padoucnici. 

Ochraňovalo také před úderem blesku a před požárem, nošené kolem krku prý zajišťovalo neviditelnost, a prsten vyřezaný ze jmelí odrážel nemoci. Polibek pod jmelím stvrzoval lásku na celý život. Z bílých lepkavých kuliček se vyrábělo lepidlo. 

Dubové jmelí u sebe nosili jezdci na koních, aby neschvátili koně, píše Mathioli. Bylo zjištěno, že jmelí má odlišné složení a účinky podle toho, na kterém stromě cizopasí, a jeho použití z různých stromů bylo odlišné. Nezapomínejme však na to, že je jedovaté. 

Pivoňka
Pivoňka, zdroj foto: Pixabay

Pivoňka pro těhotné ženy a novorozence

Zajímavostí je, že kdysi se hodně využívala pivoňka. Zejména jako rostlina pro těhotné ženy, matky a děti. Působila také proti padoucnici, tedy epilepsii. Kořen samčí rostliny vykopaný za určitých konstelací a ubývajícího měsíce nošený ve váčku na krku měl zvláštní moc, sloužil i jako prostředek proti křečím. Pivoňkové listí a květy se dávaly dětem do kolébky jako ochrana před zlými duchy, nemocemi nebo uřknutím. Mathioli píše, že pivoňkový kořen pod jazykem zastavuje krvácení z nosu.

Vonné květy zahradních rostlin jako jsou například růže, jasmín, gardénie nebo rozmarýna se v magii často užívaly k přivolání lásky a věšteckých snů. 

Třezalka
Třezalka, zdroj foto: Pixabay


Třezalka pro lásku a proti démonům

Z květů třezalky se vyrábí cenný Janův olej, jehož výrobu i účinky popisuje ve svém herbáři už Mathioli. Dále se třezalka nošená u sebe osvědčila jako prostředek proti démonům, a provádělo se s ní také vykuřování. Je známá jako součást devatera svatojánského kvítí, ze kterého si děvčata pletla v předvečer svátku svatého Jana věnečky a pouštěla je po vodě, aby se dozvěděla, zda se vdají či zůstanou doma. Kvítí se také dávalo pod polštář pro ochranu a přivolání snů o pravé lásce. Třezalka rovněž chrání před uštknutím jedovatými hady. 

Šalvěj k očistě prostoru

I šalvěj měla mocné účinky proti jedům a všem neduhům. Tři lístky šalvěje snězené nalačno se solí chránily před otravou, jedy i nákazou. Užívala se v případě výtoku u žen, zánětu dásní a zubů, k vyhánění mrtvého plodu z lůna, proti zápachu z úst. Šalvějová šťáva vypitá čtvrtý den po skončení menstruace prý podporovala u žen plodnost. Šalvěj se také používala k vykuřování a očištění prostoru za ubývajícího měsíce. 

Vratič
Vratič, zdroj foto: Pixabay


Vratič a pelyněk proti parazitům

Dvěma velmi oblíbenými bylinami byly pelyněk a vratič. Mají mocné čarodějné i léčebné účinky. Pelyněk je výborný na trávení a vyrábí se z něj absint. Vypuzuje z těla jedy, například po otravě houbami, také všechny parazity a cizopasníky. Vyhání je také z obydlí, sušená nať se dávala psům do boudy proti blechám a klíšťatům, do domů také proti myším. 

Nalačno snězená snítka pelyňku se solí chrání před opilstvím, křečemi a zimnicí. Dneska by se jistě dal použít i jako první pomoc při abstinenčních příznacích při odvykání ze závislosti na návykových látkách. Kdysi spolehlivě chránil před nákazou morem. Pozor, pelyňkem lze vyvolat potrat! Při nepostupujícím porodu se rodičky podkuřují pelyňkem nebo se rostlina pokládá pod rodící ženu na porodní lůžko. 

Podobně funguje vratič. Je účinný proti nákaze, červům, molům. V magii má rovněž velké použití. Například odvrací nešťastnou lásku. Obě rostliny jsou toxické a nedoporučuje se jejich vnitřní užívání ve větším množství! Obě také mohou vyvolat potrat! 

Routa k vyčištění porodních cest

Stejně tak jej může přivodit i routa, která se používá k vyčištění porodních cest a vypuzení mrtvého plodu. Je mírně toxická, ale v menším množství ji lze podávat i vnitřně. Její použití je známé také spolu se šalvějí, zejména jako účinný prostředek proti vyhánění jedů z těla. Pomáhá při nemocech očí a bolestem hlavy, posiluje čich, je dobrou prevencí mrtvice a prospívá kloubům. Dříve se zavěšovala v kurnících na ochranu drůbeže před napadením lasičkami, anebo také v domech na ochranu před zlými duchy. Zevní kontakt s bylinou způsobuje puchýře. 

Mathioli píše, že mrtvé tělo obložené routou vydrží dlouho bez rozkladu a také, že routa vadne, když je poblíž ní menstruující žena, anebo se rostliny někdo dotkne železem. 

Halucinogenní rostliny a houby

Přejděme k těm více jedovatým rostlinám, z nich mnohé obsahují halucinogenní látky. Jejich magické i léčebné účinky ráda stručně popíšu, ale rozhodně byste je neměli zkoušet užívat vnitřně, pokud je vám život milý, neboť se jimi můžete naprosto spolehlivě otrávit! Patří sem například rulík, durman, blín, mandragora nebo muchomůrka červená. S těmito přírodními halucinogeny rádi experimentují lidé, které nebaví (běžný) život. 

Muchomůrka červená
Amanita muscaria, zdroj foto: Pixabay

Muchomůrka červená k léčbě neurologických chorob

Krásná houbička muchomůrka červená obsahuje alkaloid muskarin. Není smrtelně jedovatá, ale její požití může přivodit značné potíže. Traduje se, že se z muchomůrek vyráběly létací masti, které zesilovaly vnímání smyslů a navozovaly pocit létání. Dnes se využívá v homeopatii, a to k léčbě roztroušené sklerózy, tance svatého Víta a epilepsie. Účinným protijedem muskarinu je alkaloid atropin obsažený například v rulíku, durmanu nebo blínu. 

Na otravu blínem muchomůrku červenou 

Blín je prudce jedovatá rostlina, která se kdysi používala například při bolestech kloubů nebo proti kašli a křečím. Lék se připravoval ze semene nebo jeho oleje. V homeopatické podobě je možno jej užít k léčbě Parkinsonovy choroby, epilepsie nebo deliria. Alkaloidy obsažené v blínu působí sedativně a proti bolesti, což se v minulosti hodilo při těžkých úrazech a operacích. 

Alkaloid skopolamin se zneužíval jako sérum pravdy, neboť člověk po požití blínu dokázal odpovídat spontánně na otázky bez jakékoli kontroly. Tato bylina sloužila k mnoha magickým a věšteckým účelům. 

Mathioli při požití a hrozící otravě doporučuje ihned vypít kozí mléko s medem, pojíst borové šišky nebo dýňová, petrželová, řeřichová, hořčičná, kopřivová, cibulová nebo česneková semena vypít močená ve víně a vyvolat dávení. Anebo zkusit muchomůrku červenou jako výše zmíněný protijed. 

Létající masti a afrodiziaka

Otrávit se můžete také durmanem. Kdysi se užíval proti kašli, křečím, astmatu, Parkinsonově chorobě, vzteklině nebo epilepsii. Také při šílenství, deliriu a opilosti.  Nerostl původně u nás, tedy jeho účinky spíše mohou znát na východě, v Indii či Arábii. Byl i součást létajících mastí, které se také mazaly zevně na pohlavní orgány k vyvolání sexuální touhy. Prý také podněcuje proměnu člověka ve zvíře. Používaly se listy nebo semena. 

Rulík zlomocný pro krásný pohled žen

Další prudce jedovatou rostlinou je rulík. Ve středověku si šťávu z jeho bobulí kapaly ženy do očí pro rozšíření zornic, což bylo tehdejším ideálem krásy. Druhá část latinského názvu Beladonna znamená v italštině krásná paní. Pod názvem Beladonna se také hojně využívá v homeopatii, je vcelku známým lékem například i proti horečce nebo blouznění. 

Obsažený alkaloid atropin je zase odvozen od prvního latinského jména rostliny Atropa. Jinak je známý jako součást čarodějných lektvarů a mastí pro vyvolání lásky nebo třeba i jako travičský prostředek. 

Mandragora
Mandragora, zdroj foto: Pixabay

Mandragora z šibeničního vrchu

Zajímavou a velice vzácnou rostlinou je mandragora, jejíž kořen je tak nenajdete. Bývá ve tvaru lidské postavy a velmi složitě se vykopával ze země za jasně stanovených rituálních podmínek. Často se tak dělo na zvláštních a magií opředených místech, například na šibeničním vrchu a podobně. Říká se, že to bylo na místě, kam na zem dopadla moč nebo sperma odsouzence. Během této akce bylo potřeba zalepit si uši voskem, aby nebylo slyšet nářek odsouzenců, kteří by způsobili smrt toho, jež chce mandragoru získat. 

Tento kořen se pak za drahé peníze prodával a sliboval lásku, zdraví, plodnost, splněná přání a využíval se k mnoha magickým operacím. Kořenu se říkal mužíček. Rostlina ale také sloužila k léčení různých neduhů, působila samozřejmě i jako afrodiziakum, stejně jako mnoho jí podobných. Využívala se rovněž šťáva z plodu – jablka. Nezapomínejme ale na to, že i tato rostlina je halucinogenní a jedovatá! Obsahuje obdobné alkaloidy jako výše zmíněné byliny. 

Prudce jedovaté rostliny 

Mathioli píše, že kuličky vraního oka prý nejsou zase tak jedovaté a mohou pomoci člověku v případě, když je očarován nebo na pokraji šílenství. Pokud je v tomto stavu sní, může se vše vrátit do původního stavu. Další prudce jedované rostliny byly velice oblíbené u středověkých travičů. Jedná se například o bolehlav anebo oměj, přičemž oměj šalamounek patří k evropským nejjedovatějším rostlinám! 

Jedovatých rostlin je mnoho a je opravdu lepší se jim vyhnout. Vezmeme-li ale v úvahu rčení, že podobné se léčí podobným, dá se jich úspěšně využívat k léčbě, ale spíše v homeopatické podobě.


Psáno pro magazín Šaman v roce 2017. Upraveno

Autor článku: Taťána Kročková




Komentáře