Menopauza je strašák žen. Jak ji zvládnout pomocí ájurvédy?

Menopauza dříve či později čeká každou ženu. Zatímco mladé ženy se o menopauzu nezajímají, protože mají stále pocit, že je ještě daleko, starší ženy, které si jí procházejí, se o ni mnohdy stydí mluvit. O menopauze by se ale mluvit mělo, a to v jakémkoliv věku – žena by měla vědět, co ji čeká a třeba i to, jak menopauzu zvládnout pomocí přírodní medicíny. Na menopauzu si posvítila také ájurvédská terapeutka Mgr. Andrea Lazarská, která vám v následujícím článku přináší zajímavé informace z oblasti ájurvédy. 

Menopauza
Zdroj foto: Pixabay


Co je menopauza?

Termín menopauza pochází z řeckého výrazu meno (měsíc) a pausis (přestávka) a představuje vymizení menstruace, tj. stav delší než 12 měsíců od poslední menstruace.  Jde o přirozený fyziologický proces nazývaný též přechodem neboli klimakteriem. V tomto období dochází k postupnému ukončení funkce pohlavního cyklu ženy, vyhasínání činnosti vaječníků. Jedná se o proces trvající až 13 let, během něhož může žena zažívat různé potíže (návaly horka, nespavost, přírůstek tělesné hmotnosti, změny nálady, plačtivost, úzkost aj.). Klimakterium zahrnuje několik fází – premenopauza (plná funkce vaječníků), perimenopauza (několikaleté období nastupující menopauzy), postmenopauza (období po úplném ukončení funkce vaječníků). Menopauza představuje období změn nejen v oblasti biologické, ale jedná se o období spojené i se sociálními a kulturními změnami souvisejícími s přirozeným stárnutím, včetně toho jak žena vnímá sama sebe a jak je svým vnímána okolím. 

Menopauza z hlediska ájurvédy

Ájurvéda hovoří o tom, že veškerý život je stvořen souhrou pěti elementů, éteru, vzduchu, ohně, vody a země. Ženské tělo je vybudováno odlišně od toho mužského, ženám vládne element vody, symbol proměnlivosti, přizpůsobivosti, měkkosti a plynutí. Pojí se s Měsícem, jemností, intuicí, citlivostí apod. Voda je symbolem změn a receptivity. Ženské tělo spojujeme s principem kreativity, tvorby (dává nový život), je vybaveno pro to, aby bylo schopno nosit a vyživit plod, každý měsíc podstupuje hormonální změny v rámci menstruačního cyklu, je tedy schopno větší adaptability. 

Žena by měla přirozené proměny svého těla vědomě vnímat, respektovat je a vhodným způsobem podporovat po celé své žití (např. při menstruaci upravit své chování a stravování, více odpočívat a věnovat se introspekci, což je koncept v naší kultuře prakticky neznámý), neboť to, jak se k sobě v průběhu života chová, se právě odrazí a ukáže v pozdějším věku, např. v období probíhajících hormonálních změn spojených s menopauzou.

Jak pečovat o své ženství

Opečovávání svého ženství může mít mnoho podob a zdá se to být téma v dnešní době populární. Zdůraznila bych vnitřní aspekty takové péče, neboť na ty se často zapomíná. Žena by si měla pravidelně dopřávat čas pro vnímání sebe samé, mít své místo, kde může v klidu nikým nerušena odpočívat a rozjímat. Bohužel mnohdy je v životě natolik vytížená, že sama sebe upozaďuje a nedává si dostatečný prostor a všimne si sebe, až když se objeví znepokojivé známky nastupující menopauzy.

Nutno si uvědomit, že pauzy patří k životu, potřebujeme kratší pauzy/odpočinek v rámci dne (ráno/večer), o něco delší každý týden (víkend), delší v průběhu roku (dovolená). Pauzy si dopřáváme nejen za účelem obnovy sil, ale také jde o čas, který slouží k přezkoumání našich životů, našeho chování, našich přání či cílů … ne jinak je tomu v případě meno-pauzy. 

Menopauza není nemoc: Zaostřeno na estrogeny

Naše společnost vnímá menopauzu jako problém, přízrak zdravotní krize, nemoc z nedostatku estrogenu. Takto nás společnost vede ke strachu ze stárnutí. Vysílá poselství, že žena, která neužívá hormonální substituční léčbu, přestává být pro muže atraktivní, ztrácí pružnost a vysychá. Představy naší společnosti jsou takové, že žena se musí za každou cenu snažit zůstat co nejdéle přitažlivá a plodná, že její moudrost nabytá věkem je méně než ženskost. Nutno si ale uvědomit, že menopauzou žena své ženství neztrácí, pouze se proměňuje do jiné podoby.

Správné by bylo, kdyby žena po celé přechodové období proměnu svého těla podporovala. Naše kultura je ve vztahu k menopauze stále ještě postavena na částečném informačním tabu a (zřejmě) i určité obchodnické dezinformaci - společnost se bojí menopauzy, nutí ženu, aby ve společnosti zůstala skryta, neviditelná, tlačí ji nebo povzbuzuje, aby se pokoušela být prostřednictvím hormonálních substitučních terapií a dalších lékařských metod stále mladá. Umělá hormonální léčba může mít dočasný pozitivní vliv na obnovu hormonální hladiny u některých žen, avšak krom jiného snižuje citlivost a vnímavost ženy vůči svému tělu a mysli a omezuje jejich přizpůsobivost vůči přirozenému vývoji. Starším ženám postoj „moderní“ společnosti způsobuje kulturní odcizení, žena se cítí ještě více stará, izolovaná, zbytečná, bezmocná, frustrovaná. 

Jak jiné by bylo, kdybychom my ženy dokázaly odhodit své strachy a na menopauzu nahlížet jinýma očima, vždyť žena, která tímto obdobím prochází, se stává moudrou a krásnou, dostává příležitost více se obracet do sebe, vážit si sebe, hledat své jiné přednosti než jen mladistvý vzhled. U těch společností, kde se naopak zdůrazňují přednosti mládí nad hodnotou věku, se menopauza považuje za začátek úpadku ženy. Takový pohled následně spouští řetězce negativních projevů, ženy místo aby věřily ve svou sílu, již předem očekávají úpadek svého těla a mysli. 

Kulturně antropologické studie týkající se menopauzy a žen přírodních národů

Na toto téma existuje mnoho zajímavých studií. Např. výsledky zkoumání klimakterických projevů u navažských žen, které prováděla antropoložka Ann Wright – sledovala rozdílné klimakterické projevy navažských žen žijících tradičním způsobem a těch, které si osvojily západní návyky. Tradiční navažské ženy vykazovaly jen málo obtíží. Antropoložka Martha Frent zase uvádí, že 80% žen z urozené hindské kasty Radžputů v Indii nemá v souvislosti s menopauzou žádné symptomy deprese a naopak pociťují, že se osvobodily od různých omezení spojených s mladším věkem. V Japonsku považuje menopauzu za poklidné životní období okolo 65% žen, termín návaly horka v jejich řeči nemá žádný ekvivalent.

Rovněž jsou zajímavé archetypy moudré ženy  / vědmy v mimozápadních kulturách  - taková žena zde není zobrazována jako stará čarodějnice, nýbrž symbolizuje obraz vnitřně krásné ženy, která se osvobodila od svého původního kmenového začlenění, je vážena pro svou moudrost, požívá vyšší svobody a společenského postavení.  V matriarchálních společnostech východních kultur rodinu často řídí nejstarší a nejsamostatnější ženy... 

Jistě zde vnímáte zásadní rozdíl v přístupu k ženství. Uvážíme-li, že v menopauze může žena prožít až polovinu svého života, je vhodné pohlížet na ni jako na příležitost k vnitřnímu růstu, období k zamyšlení nad směřováním vlastního života a jeho cílů, k prevenci problémů a k vytvoření takového těla, které jí bude sloužit až do konce života. Je to období, kdy se žena přirozeně více staví sama za sebe, je více nekompromisní, staví se proti své dřívější ohleduplnosti, výrazněji přehodnocuje aspekty svého života. Konfrontace sama se sebou vede k uvažování o vlastní identitě, tudíž se zdá být zcela přirozené, že vstup do menopauzy by měl být tím okamžikem, kdy se žena začne obracet více do sebe.

Jak probíhá menopauza u jednotlivých dóšických typů dle ájurvédy?

Ájurvéda hovoří o tom, že již od cca 40. roku věku se s nástupem váty ohlašují poslové stárnutí – kůže a vlasy jsou sušší, první příznaky omezené pohyblivosti, první bolesti. Od 50. roku se většina lidí probouzí před 6. hodinou ranní, snižuje se tělesná teplota atd. Žena přechází z období, kterému vládne ohnivá energie pitty, do období váty, jejíž vlivy tak sílí bez ohledu na konstituční typ ženy.

Menopauzální symptomy stejně jako premenstruační syndromy jsou však převážně odrazem našeho neharmonického žití, odrazem skrytých příčin – nerovnováhy dóš, hromadění zplodin metabolizmu, svou roli hrají i chemikálie v prostředí a potravinách apod. Z ájurvédského pohledu za stárnutí, příznaky menopauzy ani nemoci není odpovědný úbytek estrogenu, nýbrž se na degenerativních změnách tkání podílí našimi těly produkované volné radikály, kanálky zablokované ámou, nerovnováhy dóš.

Váta menopauzální symptomy: 

  •  zácpa
  • suchost včetně vaginální suchosti
  • řídnutí vlasů i kostí
  • lehčí spánek
  • časté močení
  • tendence dělat si starosti, úzkosti...

Pitta menopauzální symptomy: 

  • návaly horka (zde i částečně nerovnováha váty, přítomnost ámy)
  • migrény
  • období silného krvácení
  • kožní potíže
  • překyselení
  • močová aj. infekce
  • řídká stolice
  • zvýšený krevní tlak
  • podráždění

Kapha menopauzální symptomy: 

  • přibírání na váze
  • otoky
  • zvýšený cholesterol
  • tíha těla, obezita
  • zvětšená prsa
  • lenost
  • spavost
  • plačtivost aj.

Ájurvéda nabízí úpravu stravy a denního režimu, užívání určitých bylin a ucelené programy podporující ženské tělo a jeho samoregulační mechanismy, programy, které efektivně tělo pročistí a následně vyživí a omladí/regenerují.

Ideální situace je taková, že žena sebe podporuje po celý svůj život, neboť není nic cennějšího, než zdravý vztah sám se sebou. Je dobře, pokud žena začne sebe a rovnováhu dóš v těle podporovat ještě před nástupem menopauzy. S příchodem nepravidelností menstruačního cyklu nebo projevují-li se nepříjemné příznaky menopauzy se doporučuje pravidelně vykonávat ájurvédské vnitřní očišťování, kterým se postupně nahrazuje očišťující cyklus menstruace. 

Po pročištění těla lze užívat byliny jako šatavari, lékořice, dong quai, bala, ašvaganda, ženšen, andělika, šafrán, růže aj., často svařené v mléce s kořením (kardamom, skořice, hřebíček, zázvor, ) – je však nutné, aby vhodnost užívání bylin posoudil zkušený ájurvédský terapeut, neboť i byliny se vyznačují kontraindikacemi, které mohou v určitých případech spíše uškodit. 

Velmi nápomocné jsou i olejové procedury, zejména masáž těla teplým (nejčastěji sezamovým) olejem, tzv. abhyanga.

Závěrem lze tedy shrnout, že ájurvéda podporuje menopauzu vhodnou životosprávou (především dodávat kvalitu ušna a snigdha – teplé a olejnaté), životním stylem s přiměřenou fyzickou aktivitou a vnitřní sebereflexí, zařazením ásánových a dechových technik, dostatečným spánkem, užíváním bylin, které pomáhají endokrinnímu systému s podporou hormonálních funkcí, vyrovnávají dóšické nerovnováhy a pomáhají dobrému stavu trávicího traktu, jenž hraje zásadní roli v kvalitě života.


Autor článku: Mgr. Andrea Lazarská 

Komentáře